,...


výraz v závorce je opět skalární projekcí a na n a je násoben délkou vektoru n, ta je ale pro danou přímku konstantní ⇒ konstanta c bude také
násobkem hodnoty, které by se konstanta c rovnala při jednotkovém vektoru n ⇒ pokud dosadíme do rovnice bod, který na přímce leží, vyjde opět nula.
a roviny
nalezneme tak, že všechny rovnice obou parametrických vyjádření položíme sobě rovny, dostaneme tak pro n rozměrný prostor (n >= 3) soustavu n rovnic o neznámých t, s a z. Po vyřešení soustavy zbyvá dosadit t do rovnic pro p, nebo s a z do rovnic pro r a získáme souřadnice průsečíku přímky p s rovinou r.
a roviny
a po jejím dosazení do rovnice přímky p dostaneme souřadnice průsečíku přímky p a roviny r.
nulový, rovnice nemá řešení ⇒ průsečík neexistuje ⇒ rovina r a přímka p jsou rovnoběžné (směrový vektor přímky a normálový vektor roviny jsou na sebe kolmé).